Den šestnáctý – Playa del Carmen
Včera se mi podařil husarský kousek. Rozhodli jsme se, že poslední zastávku uděláme v Playa del Carmen a hledal jsem vhodné ubytování. Našel jsem hotel, který na fotkách vypadal jako Hilton, nechyběl velkorysý bazén, byl asi sto metrů od pláže a dostavěli jej před pár měsíci. Cena asi 1000 Kč pro dva byla jednou z nejlevnějších variant.
Po cestě zastavujeme ve městě Akumal, které je proslulé výskytem mořských želv. Plán byl takový, že si na místě koupíme brýle, vydáme se na veřejnou pláž a prozkoumáme podvodní svět, realita však byla úplně jiná. Přes hlavní budovu se sice za poplatek dostaneme na veřejnou pláž, ale ta je prťavá a želvy tu spatříme tak leda na obrázku. Za žádnou cenu nechci dovnitř organizovaně s agenturou, a tak trucuju. Danka mě nakonec přesvědčí výměnou za následujících dvacet minut, kdy musí trpět moje protivný ksichty.
Chlap z agentury nabídnul slevu, a tak za 900 pesos (za oba) fasujeme vestu, brýle a šnorchl, a ťapeme jak kašpárci se skupinou asi dvaceti dalších "potápěčů" absolvovat životní zážitek. Ačkoli vestu odmítám, je to nezbytnost. Dobrá, o to víc budu protivnej!
Po krátkém zaškolení na břehu vstupujeme do moře. Mám vodotěsný mobil a beru jej s sebou. Jsme asi 100 m od břehu a instruktor křičí: Turtle! Turtle! Všichni se nahrneme na jedno místo a pozorujeme asi půlmetrovou želvu, jak zobe ze dna, které je tak tři metry pod námi. Plaveme dál ke korálu, který obývají desítky pestrobarevných rybiček, jež se nám takřka otírají o nos. Poprvé v životě vidíme obří rejnoky, dokonce i toho elektrického, sépie... A taky murénu! Instruktor říká, že máme lucky day... Po cestě na břeh spatříme ještě dvě želvy, z nichž jedna je opravdu obří. Takže nakonec dobrý! Je to moje první zkušenost se šnorchlováním a jsem rád, že jsme tento organizovaný výlet podstoupili.
Před polednem přijíždíme do Playa del Carmen. Hotel je opravdu moc pěkný, v recepci sedí tři zaměstnanci, ale na pokoj nás prý pustí až ve tři hodiny. Parkujeme auto v podzemní garáži a jdeme k moři. Procházíme se po pláži, fotíme další úžasné (až kýčovité) snímky Karibiku a obdivujeme malé bungalovy přímo u moře, ve kterých noc vyjde klidně i na 20.000 Kč. Vykoupeme se, ale ležet na pláži mě vůbec nebaví, navíc mě z horka už zase bolí hlava.
Zvolíme tedy variantu, kterou nám nabízela slečna na recepci v hotelu - hotelový bazén v sedmém patře... Jakmile vyjedeme výtahem nahoru, spadne mi brada. Dechberoucí výhledy na moře, tři bazény, všude krásné lenošky a minimum hostů, v baru koktejly za 70 pesos. Úžasné! Značnou část odpoledne strávíme zde - já ve stínu, Danuš se griluje.
V podvečer se jdeme podívat do města. Playa del Carmen je vysloveně klidné turistické městečko, v centru je několik příležitostí se dobře najíst, my volíme opět malinký stánek, ve kterém chlapík připravuje tacos přímo před námi. Jsou vynikající.
Vysedávat v baru se nám nechce, tak se domlouváme, že si koupíme pár piv a drinků, které si vypijeme u bazénu v hotelu. Jenže v tomto městě jako na potvoru platí zákaz prodeje alkoholu v obchodech po šesté hodině večer. Nechápeme, jelikož všude v barech se prodává. Nic naplat, projdeme se tedy ještě po věhlasné 30. Avenida Norte plné obchodů a restaurací a v zapadlé tortillerii kupujeme asi 50 placek na přípravu tacos, které mám v plánu přivézt domů.