Část čtvrtá - zátoka Ha Long

Je pátek a dnes nás čeká úžasný Ha Long bay - jeden ze sedmi přírodních divů světa. Vstáváme a dle instrukcí se odebíráme na snídani. Je nám trochu divné, že ještě v průběhu oblékání na pokoji na nás dvakrát tluče personál hotelu a popohání nás, ale zatím dodržujeme přesné instrukce a na snídani se dostavujeme podle plánu v 7.15. Zde je nám však vysvětleno, že paní na recepci se spletla a měli jsme už odjet. Cpe nám do rukou banány, suché bagety a sune nás ke dveřím, ve kterých už čeká náš průvodce.

Další půlhodinu sedíme v autobusu a sbíráme po Hanoji turisty, kteří také míří do zátoky Ha Long. To mi vůbec nevadí. Co se mi však vůbec nelíbí, je počasí. Venku totiž soustavně prší. Průvodce nás sice uklidňuje vtipným komentářem o tom, že má "tam nahoře" známé, a že bude jistě hezky, ale já mu moc nevěřím.

Po dvou hodinách zastavujeme a probíhá nucená přestávka na kafe a záchod. Po vstupu do přilehlé budovy je mi jasné, o co tu jde. V budově je restaurace a obchod s nepřeberným množstvím věcí. Značkový alkohol, suvenýry, pochutiny, cigára... Trošku past na turisty, všechno je dvakrát dražší než v centru Hanoje. I tak si dáváme kafe za 50 Kč, ale nic víc nechceme. 

Autobusák je šílenec a vrah! Neustále troubí a případný spánek zhatí buď díra na silnici (docela častý jev) nebo prudké brždění. Do zátoky se ale dostáváme asi za čtyři hodiny, což je v tomto provozu výkon. Stále poprchává...

Jdeme do lodi, kde už je krásně prostřeno. V ceně 48 USD je totiž mimo jiné i oběd! Máme hlad, a tak se těšíme. Společně s námi sedí u stolu ještě dva kluci odhadem z některé z rusky mluvících zemí. Vyplouváme z přístavu a začíná se servírovat jídlo. Jarní závitky, mušle, ryba, vaječné omelety, kopec rýže, salát, čerstvé krevety... je toho skutečně hodně, pro šest lidí až moc... A všechno je moc dobré! Pití se platí, opět docela přemrštěné sumy (třetinka piva za 44 Kč). Pojídáme a koukáme ven, kde se už objevují první skály vystupující z moře. Dojem kazí pouze trochu počasí, sice už tolik neprší, ale je zamračeno a mlha občas zakrývá některé útesy. Jdeme nahoru na loď, obdivujeme tu krásu a mne několikrát napadne, že za slunného dne to musí být něco neskutečného...

První zastávku děláme v jeskyni Sung Sot. Asi stovka schodů a jsme nahoře. Jeskyně je nádherná, ale protože naše skupina pochází přímo z Moravského krasu, nezanechává v nás ty pravé emoce. Je tu dost i ostatních turistů - hlavně Číňanů, kteří mi přijdou trochu protivní a oprsklí. Výhled na konci prohlídky jeskyně na zátoku je překrásný...

Jedeme dál! Po cestě se nás průvodce ptá, kdo z nás chce na kajak a kdo na bambusovou loď. S Dankou jdeme do kajaku a naši parťáci raději v mokru volí loďku. Je to bezva!Dostáváme vesty, pádla, pár instrukcí a jedeme na loďce do nízké jeskyně, kterou proplouváme do zátoky obehnané ze všech stran vysokými kopci. Na konci se otáčíme a míříme zpět, když vtom Danka křičí a ukazuje na břeh, na kterém se cpou opice banány. 

Další zastávkou je Ti Top island. Ostrůvek, který sám veliký Ho Chi Minh pojmenoval po ruském kosmonautovi Titovovi, nabízí malou pláž, občerstvení a hlavně vyhlídku, za kterou se šplháme asi 400 schodů nahoru. Odsud pochází pravděpodobně většina fotek a selfíček pořízených v Ha Long, které můžete vidět na internetu. Není divu, je to skutečně podívaná. Jen škoda toho počasí... Dole nám zbývá ještě trocha času, který využívám k tomu, že zalezu až po stehna do moře. 

Čas jet zpátky! Po cestě dostáváme sušenky, smažené hranolky a ochutnáváme víno. Slabou hodinku trvá, než se dostáváme zpátky do autobusu, který nás veze zpátky do Hanoje. Cestu zvládáme asi za tři hodiny, šofér je v ráži, ale my mu to nevyčítáme. Ve 21 hodin už jsme v Hanoji a míříme rovnou na večeři a pak na pár drinků k "babce". Je čas rozloučit se s Hanojí, protože zítra vyrážíme na sever do hor. Do hotelu docházíme opět za deště, což mi moc na náladě nepřidává. Usínám opět až kolem druhé hodiny ráno...